Rubrika: Aktuality

  • Čeští vědci popsali nové druhy hub a posunuli metodické standardy

    Morfologie, věda o tom, jak organismy vypadají, byla po staletí základním nástrojem v taxonomii – disciplíně, která se zabývá udělováním jmen skupinám organismů a jejich klasifikací. S příchodem moderních technologií však do této dynamiky vstoupila molekulární analýza, zejména studie vybraných úseků DNA. Dnes je možné určit příbuznost organismů s mnohem větší přesností. Dalším vývojovým krokem ve studiu taxonomie hub je charakterizace celé genomické sekvence. Právě zavedení tohoto nejvyššího standartu při taxonomických studiích si klade za cíl projekt Mycolife podpořený Strategií AV21 České akademie věd. Ten se také zaměřuje na málo zkoumané linie hub, jako je rod Ceratostomella, který tvoří miniaturní plodnice na odumřelém dřevě.

    Tým vedený mykoložkou Martinou Réblovou z Botanického ústavu AV ČR revidoval druhy patřící do rodů Ceratostomella a Xylomelasma. Na základě molekulárních dat bylo zjištěno, že tyto rody jsou natolik příbuzné, že je možné je spojit do jednoho rodu Ceratostomella. Zároveň byly popsány tři nové druhy těchto hub. Díky propojení s vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a ústavu Molekulární genetiky AV ČR bylo dále možné získat celogenomické sekvence, čímž bylo dosaženo nejvyššího možného standardu v taxonomii hub. Popsání nových druhů zároveň otvírá brány pro jejich další studium. Ceratostomella patří mezi houby, o jejichž biologii téměř nic nevíme. Tyto houby jsou například potenciálními rozkladači dřeva či producenti biologicky aktivních metabolitů, budoucích léčiv.

    Réblová M, Nekvindová J, Kolařík M, Jurjević Ž, Kolář M, Hubka V (2024) Re-evaluation of Ceratostomella and Xylomelasma with introduction of two new species (Sordariomycetes). MycoKeys 110: 319-360.

    Ceratostomella crypta. Jeden z nově popsaných druhů
  • Kolik stříbra je v houbách? Těžkou otázku zodpovídají vědci z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR

    Kolik stříbra je v houbách? Těžkou otázku zodpovídají vědci z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR

    Některé houby dokážou hromadit velké množství kovů ze svého okolí – takovým druhům říkáme hyperakumulátory. Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je jednou z těchto hub a dokáže ve svých plodnicích nashromáždit až stovky miligramů stříbra na kilogram sušiny.
    Ivana Synková a Jan Borovička z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR analyzovali, kolik stříbra tyto houby skutečně obsahují, a zjistili přitom důležitý problém: běžná metoda rozpouštění vzorku v kyselině dusičné a následná analýza pomocí ICP-MS (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem) často podhodnocuje množství stříbra. Při rozpouštění se totiž stříbro spojí s chlorem obsaženým přirozeně v houbách a vytvoří v nerozpustný chlorid stříbrný, který metoda ICP-MS opomíjí – výsledky mohou ukazovat až o 98 % méně stříbra, než je ve skutečnosti přítomno.

    Synková a Borovička tedy zvolili pro přesné stanovení stříbra jinou metodu – instrumentální neutronovou aktivační analýzu (INAA), která měří obsah prvků bez nutnosti rozpouštění vzorku. Tato metoda je tedy vhodnější, ale není tak dobře dostupná jako ICP-MS. Autoři v případě nedostupnosti INAA navrhují používat dvoukrokovou metodu rozpuštění podle Joergera, která umožňuje správné stanovení stříbra i běžnými ICP-MS technikami.

    Tato studie tak ukazuje, že některé houby jsou ještě výraznějšími „sběrači“ kovů, než se dosud myslelo. Tato studie prokázala, že některé vědecké práce o obsahu stříbra v houbách mohou mít podhodnocené výsledky, a že bez správného analytického postupu můžeme přehlédnout houby s unikátními schopnostmi akumulace kovů. Výsledky mají dopad nejen na ekologický a chemický výzkum, ale také na budoucí možnosti využití hub v biotechnologiích nebo při sanaci znečištěných prostředí.

    Fotografie Muchomůrky šiškovité
    Fotografie chloridu stříbrného z elektronového mikroskopu