Rubrika: Popularizace a mediální výstupy

  • Rozhovor s mykologem Vítem Hubkou

    Rozhovor s mykologem Vítem Hubkou

    Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog

    Minulý měsíc vyšel v časopise A magazín rozhovor s mykologem Vítem Hubkou, ve kterém se můžete dočíst o jeho cestě do vědeckého světa. Jak sám říká, jeho „nomen omen“ ho k mykologii nakonec nepřivedl…

    Zdroj obrázku: původní článek viz odkaz výše

    Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasílá zdarma všem zájemcům. Kontaktovat můžete organizaci na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

  • Pozvánka na akademickou mykologickou exkurzi

    Přijďte se s námi projít do lesa a zeptat se mykologa. Třeba vás překvapí, co všechno můžete přidat do míchanice!

    Sraz je na náměstí v Jílovém u Prahy 1.11.2025 v 10:00

  • Nový díl NEZkreslené vědy je o houbách

    #otevrenaveda

    #nezkreslenaveda

    Nový díl NEZkreslené vědy… o houbách 🍄‍🟫

    (Námět Miroslav Kolařík)

  • Zapojte se do vědy! Citizen science pro sběr nových druhů hub z hlodavců

    Naše výzkumná skupina se zabývá původem a šířením kožních onemocnění, která se mohou přenášet z hlodavců na člověka i domácí zvířata. Abychom lépe porozuměli, jak a kde se tyto houby vyskytují, potřebujeme vaši pomoc.

    Jak se můžete zapojit?

    Vzorky pošlete na adresu: Mycolife, Mikrobiologický ústav AV ČR, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4

    Proč je to důležité?

    Vaše pomoc nám umožní zjistit, kde se houby způsobující kožní onemocnění skrývají, a přispět tak k lepší ochraně zdraví lidí i zvířat.

    👉 Máte zájem spolupracovat nebo chcete více informací?
    Kontaktujte nás na: info@mykolife.cz

    Děkujeme za vaši podporu a ochotu pomoci vědě!

  • Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA

    Unikátní podzemní houbu objevil amatérský mykolog na Milovické stráni v CHKO Pálava. Ve spolupráci s vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ji identifikoval jako sesličku poduškovitou. Ta je přitom známá pouze z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé. Seslička je velká houba s podzemními či částečně podzemními plodnicemi, které mívají až 6 cm. Je tedy poměrně nápadná, ale konkrétně druh Sedecula pulvinata se mimo Severní Ameriku dosud neobjevil. Přesto se nevyskytuje výhradně v jediné oblasti. Houbu našel v Česku amatérský mykolog Slavomír Valda a hned bylo jasné, že není podobná ničemu, co z našich končin známe. Následným studiem pomocí molekulárně genetických metod se ukázalo, že je to druh Sedecula pulvinata (vědci navrhují český překlad seslička poduškovitá). „Nález v teplé oblasti střední Evropy je velmi nečekaný a ukazuje, že tento druh není jen endemit horských jehličnatých lesů západu USA a má širší ekologické nároky,“ vysvětluje Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který s amatérskými mykology spolupracuje. „Jde tak o nový druh nejen naší, ale i evropské mykoflóry. Nové druhy hub se popisují, i z našeho území, poměrně často, nicméně téměř vždy jde o druhy mikroskopických hub,“ dodává vědec. Světová česká databáze Ke studiu rozšíření byla použita také databáze Globalfungi.com, kterou vytvořili vědci z MBÚ AV ČR. Zatímco dosavadní znalosti o rozšíření hub jsou založené na sběru plodnic či kultivaci, tato databáze obsahuje informace získané přímo z přírodních vzorků pomocí sekvenování veškeré přítomné houbové DNA (genetické informace), tedy bez nutnosti danou houbu přímo „vidět“. Umožnuje tak získat daleko větší množství dat a zejména studium hub, které jen vzácně tvoří plodnice nebo je nejde kultivovat v laboratoři. Vytvořením této databáze, která ve světě nemá obdoby, se čeští vědci dostali na světovou špičku ve studiu rozšíření (biogeografie) hub. V případě sesličky se ukázalo, že tato houba není vázána jen na horské jehličnaté lesy západu USA, ale je možné ji najít i v listnatých lesích Spojených států či Kanady. Špičkoví amatéři pomáhají vědcům Česká mykologie má velké zázemí v množství amatérských mykologů, kteří s velkým nasazením houby sbírají a studují. Amatérská neboli občanská věda je hnána zájmem a láskou k danému oboru (viz latinské amare – milovat). „Nesprávně je slovo amatér spojováno s menší znalostí tematiky. Řada amatérských mykologů jsou vynikající znalci hub. Pouze omezené laboratorní, časové a finanční možnosti často nedovolují dosáhnout mezinárodně uznávaných výstupů,“ zdůrazňuje Miroslav Kolařík. Potřebnými kroky k profesionalitě je zejména studium DNA, uložení sběrů a dat do uznávaných herbářů a databází a publikace v respektovaných, anglicky psaných mezinárodních časopisech. „V rámci programu Strategie AV21 Mycolife nabízíme amatérským mykologům pomoc při studiu jejich zajímavých nálezů. Jedním z výstupů je nedávný nález unikátní houby na Pálavě,“ říká vědec. Skrytý svět podzemních hub Velké houby, tj. makromycety si spojujeme zejména s houbami kloboukatými. Nicméně řada druhů tvoří podzemní plodnice, které rostou hned pod povrchem půdy nebo jsou v ní částečně zanořené. Mezi tyto podzemky patří například známé lanýže či jelenky. V terénu je lze najít cíleným sběrem, kdy se pomocí motyčky odkrývá svrchní část zeminy. Nejlépe je se zaměřit na místa rozrytá zvěří, která tyto houby cítí a ráda konzumuje. Všechny podzemky tvoří uzavřené oválné plodnice a pro šíření jejich výtrusů je zvěř nezbytná. Zajímavé také je, že jednotlivé skupiny podzemek jsou vzájemně nepříbuzné a pokaždé vznikly z různých druhů nadzemních hub, často velmi rychlou evoluční změnou. V České republice můžeme například najít podzemní holubinky či ryzce, jejichž plodnice nejsou nadzemním druhům podobné, ale mikroskopicky stále nesou jejich typické znaky. V případě sesličky také známe jejího nadzemního příbuzného: rod popraška (Coniophora), který tvoří rozlité plodnice na mrtvém dřevě.

    Odkaz na článek: http://www.czechmycology.org/_cmo/CM76103.pdf

  • V týdeníku Květy vyšel rozsáhlý článek o výzkumu hub

    Houby patří k nejtajemnějším a nejrozsáhlejším organismům na Zemi. Bez nich by nejen nebyli houbaři, ale neexistovalo by pivo ani víno, penicilin a další léky, lidem by se špatně trávilo. Vědci proto zkoumají, jak se společenství hub mění v prostoru i čase, čím mohou houby člověku pomoci a čím uškodit.

    O tomto výzkumu vyšel v rámci rubriky Téma týdne rozsáhlý článek v týdeníku Květy č. 34/2024. Na obsahu článku se podílel koordinátor výzkumného programu MycoLife – svět hub Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

  • Houby v souvislostech

    Srdečně zveme na přednášku Houby v souvislostech, která se uskuteční 5. 12. 2024 v Café Nobel v Muzeu města Ústí nad Labem. Přednášku povede doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

    Houby nejsou jenom hříbky, ale také všudy přítomné plísně a kvasinky. Dozvíte se, že houby jsou všude kolem nás a patří k nim i největší žijící mikroorganismus či druhy s největší rozmnožovací schopností. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše životy. Prospěšné houby slouží jako potrava či pomáhají léčit naše nemoci. Patogenní houby během krátké doby dovedou vyhubit celé živočišné či rostlinné druhy. Houby ovlivňují naše životy i celou přírodu daleko více než jste si dokázali představit.

    Bližší informace o přednášce i instrukce, jak si rezervovat místo naleznete zde a rovněž na Facebooku.

  • Jak houby ovlivňují naši každodenní realitu?

    Miroslav Kolařík v rozhovoru popisuje jak houby produkují život zachraňující léčiva i jejich zásadní roli v koloběhu živin. V rozhovoru vyvrací mýty o jedovatosti hřibu žlutomasého a poukazuje na případ ‚zombie houby‘, která dokáže ovlivnit chování hmyzu. Přijďte 25. března na jeho přednášku „Houby v souvislostech“ v Recall centru a nechte se vtáhnout do světa, kde houby nejsou jen součástí lesního podrostu, ale klíčovým prvkem našeho ekosystému!

    Celý rozhovor zde.

    Pozvánka na přednášku Houby v souvislostech 25. března 2025 od 16.30 hod. v Recall centru zde.