Mykolife – Svět hub

Rubrika: Publikace

  • Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxickými látkami

    Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxickými látkami

    Houbu Trichophyton benhamiae var. luteum popsali čeští vědci před několika lety jako původce epidemie, která zasáhla mnoho dětí napříč Evropou. Onemocnění, které přenášejí morčata na lidi, zejména na děti, se projevuje výraznou vyrážkou a zánětem kůže, nejčastěji na obličeji nebo rukách.

    V nové studii se tým z Mikrobiologického ústavu AV ČR zaměřil na důvod snadného šíření této infekce. Prokázal, že houba zřejmě využívá toxické látky, které mohou oslabovat imunitní reakci hostitele, a tím usnadnit houbě přenos mezi morčaty, z morčete na člověka i mezi lidmi navzájem.

    Trichophyton benhamiae var. luteum má sice blízké příbuzné v Evropě i v Americe, ti se však šíří mnohem pomaleji a jen výjimečně způsobují infekce. „Luteum“ varianta se tedy zdá evolučně výjimečně přizpůsobená k přenosu mezi morčetem a člověkem.

    „Zjistili jsme, že právě geny spojené se sekundárními metabolity – tedy látkami, které houba vytváří mimo svou běžnou látkovou výměnu – jsou u tohoto kožního patogenu výrazně aktivnější,“ vysvětluje první autorka studie Lenka Machová z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR).

    Kromě laboratorních experimentů tým využil i model kožní infekce na tkáních, který napodobuje reálné podmínky v myší kůži. „To nám umožnilo zjistit, jak houba reaguje ve svém přirozeném prostředí,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu Adéla Wennrich z MBÚ AV ČR.

    Podle vedoucího Laboratoře genetiky a metabolismu hub v MBÚ AV ČR Miroslava Kolaříka jde o důležitý příspěvek k pochopení mechanismů, které umožňují některým druhům dermatofyt rychle se šířit a infikovat nové hostitele.

    „Taková znalost je klíčová pro vývoj nových diagnostických nástrojů a léčebných strategií – a také pro ochranu veřejného zdraví,“ říká vědec.

    Další výzkum se nyní zaměří na to, jaká je povaha některých z těchto toxických látek a jak přesně působí na lidské buňky. Lepší pochopení jejich mechanismu by v budoucnu mohlo umožnit cíleně zasahovat tento faktor virulence, tj. schopnost vyvolat nemoc, například při vývoji nových léčebných přístupů.

    PUBLIKACE

    Comparative gene expression analysis in closely related dermatophytes reveals secondary metabolism as a candidate driver of virulence; Machová L, Kostovčík M, Švec K, Hubka V, Kolařík M, Wennrich A.; Microbiol Spectr (2025); DOI: 10.1128/spectrum.01383-25

    Kontakt:

    Mgr. Adéla Wennrich, Ph. D.: adela.cmokova@biomed.cas.cz

    Mgr. Lenka Machová: lenka.machova@biomed.cas.cz

    Tisková zpráva

    Patogen Trichophyton benhamiae (autor: Adéla Wennrich)
    Infekce plísní Trichophyton benhmiae na člověku (autor: Naďa Malátová)

  • Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub

    Lošákovité houby nelze přehlédnout – mají velké plodnice a zespodu ostny místo obvyklých lupenů či rourek. Na místě vydrží týdny a jsou citlivé na znečištění prostředí.

    „Jsou tzv. ‚deštníkovými druhy‘ – ukazují přírodně cenná stanoviště a jejich výskyt je důležitým signálem pro ochranu přírody. Některé jsou sbírány jako jedlé, ale mnohé druhy jsou zařazeny na červený seznam ohrožených druhů,“ říká Jan Borovička, mykolog z Geologického ústavu AV ČR.

    Když se vědci spojí s nadšenci

    Článek vznikl díky programu Strategie AV21 Mycolife – svět hub, který umožňuje amatérským mykologům i vědcům bez přístupu k molekulárním laboratořím studovat houby pomocí analýz DNA. Právě zahrnutí finančně náročných genetických metod zásadně zvyšuje vědeckou hodnotu výsledků.

    „Studium lošáků propojuje občanskou vědu a školství s profesionálním výzkumem s konečným cílem zvýšit kvalitu a mezinárodní dopad české mykologie. V projektu Strategie AV21 ročně sekvenujeme stovky položek dodaných mykology z celé republiky,“ říká Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který byl zodpovědný za molekulárněgenetickou část studie.

    Na seznamu lošákovitých hub z Česka spolupracovali také „nevědci“. Tým autorů zahrnuje amatérského mykologa Jiřího Součka (první autor práce) a středoškolského studenta Pavla Formana. Ten na projektu pracoval ve své Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v MBÚ AV ČR. S prací „Rozšíření a příbuznost českých lošákovitých hub“ vyhrál v roce 2024 zlatou medaili na prestižní mezinárodní soutěži projektů středoškolských studentů International Conference of Young Scientists v Turecku.

    Výsledkem spolupráce vědců a nadšenců je aktualizovaný seznam druhů rodů hrbolatka – Boletopsis, lošákovec – Hydnellum, bělozub a lošáček – Phellodon a lošák – Sarcodon, které se vyskytují na území České republiky. Studie zároveň zveřejňuje nové poznatky o ekologii těchto druhů, jejich rozšíření a ohrožení.

    Studium lošákovitých hub ukazuje, jak může spolupráce mezi vědci, amatérskými mykology a studenty přinést světově unikátní výsledky. Díky projektu Strategie AV21 se daří nejen chránit vzácné druhy, ale také rozvíjet českou mykologii na mezinárodní úrovni.

    Lošáček černý (Phellodon aquiloniniger). Foto J. Borovička

    Souček J., Holec J., Borovička J., Dvořák D., Forman P., Hrouda P., Kolařík M. (2025) A DNA-based checklist of the stipitate hydnoids (Bankeraceae s.l.) of Czechia. Czech Mycology, 77(1): 37–88.

  • Houba z australských lesů nalezena v amerických domácnostech: Aspergillus nanangensis

    Houba z australských lesů nalezena v amerických domácnostech: Aspergillus nanangensis

    Aspergillus nanangensis je houba, která byla donedávna známa jen z australské lesní půdy. Nový výzkum ale ukázal, že se může vyskytovat i v běžném vnitřním prostředí – vědci ji totiž nově našli ve vzduchu a prachu v USA. Čeští vědci tento druh revidovali a popsali, že vytváří dva různé typy konidioforů, bílé a zelené (což je typické pro tuto sekci hub). Tento druh je už z dřívějška známý, že dokáže produkovat látky, nanangeniny, s potenciálním protirakovinným účinkem a proto je tato houba významná. Nové poznatky tak rozšiřují naše chápání o rozšíření a biologii tohoto zajímavého druhu.

    SKLENÁŘ, FRANTIŠEK, ŽELJKO JURJEVIĆ, and VÍT HUBKA. „Aspergillus nanangensis: updated description with phenotypic and ecological comparison to other species of section Janorum.“ Czech Mycology 77.1 (2025).

  • Tajemná jeskynní houba Akanthomyces ampullifer: nový popis parazita hmyzu

    Tajemná jeskynní houba Akanthomyces ampullifer: nový popis parazita hmyzu

    Rod Akanthomyces zahrnuje houby, které parazitují na hmyzu a pavoucích. Jeden z jeho druhů, Akanthomyces ampullifer, byl sice popsán už před desítkami let na základě vzhledu na tělech hmyzu, ale nikdy nebyl detailně studován. Chyběly živé kultury, genetické údaje i přesný popis jeho morfologie. Vědecké sbírky a databáze tak tento druh dlouho opomíjely.

    Nová studie nyní tuto mezeru v poznání zaplňuje. Vědci objevili A. ampullifer na mrtvých jedincích komára Limonia nubeculosa v jeskyních jihozápadního Německa. Houba byla izolována, kultivována a pomocí molekulárních metod detailně charakterizována. Poprvé byly získány genetické „čárové kódy“ pěti genů, popsán její růst, vzhled i evoluční příbuznost s dalšími druhy, které napadají motýly.

    Ukázalo se, že A. ampullifer je chladnomilná houba, která roste velmi pomalu při nižších teplotách a při běžné laboratorní teplotě (25 °C) neroste vůbec. Má unikátní morfologii – tvoří vrstvy výtrusotvorných buněk a dlouhé řetízky válcovitých výtrusů.

    Tento objev představuje důležitý krok k pochopení rozmanitosti entomopatogenních hub a jejich role v podzemních ekosystémech. Zároveň ukazuje, jak moderní metody umožňují znovuobjevit a vědecky uchopit druhy, které byly dlouho známé, ale nikdy pořádně prozkoumané.

    Kubátová A, Kunz B, Hubka V. Reintroducing Akanthomyces ampullifer: providing genetic barcodes, culture, and updated description for the dipteran pathogen rediscovered in Germany. Mycoscience. 2024 Oct 10;65(6):260-269. doi: 10.47371/mycosci.2024.08.001. PMID: 40453775; PMCID: PMC12119187.

    Mrtvá těla komárů Limonia nubeculosa infikovaná houbou Akanthomyces ampullifer.
    Obrázek ze skenovacího elektronového mikroskopu houby Akanthomyces ampullifer.
  • Aureobasidium pullulans: překvapivě na sladkovodní rybě

    Aureobasidium pullulans: překvapivě na sladkovodní rybě

    Rozšíření hostitelského spektra houby Aureobasidium pullulans: nález u sladkovodní ryby

    Houba Aureobasidium pullulans, black yeast, je běžně rozšířená v přírodním prostředí – nachází se na rostlinách, v půdě, ve vodě i na kamenech. Dosud byla považována za příležitostného patogena u lidí se sníženou imunitou nebo u domácích zvířat.

    Nový objev však naznačuje, že její patogenní potenciál může být širší, než se dosud předpokládalo. Vědci totiž poprvé detekovali tuto houbu v ledvinných buňkách cejna, sladkovodní ryby běžně se vyskytující v evropských vodách. Tento nález ukazuje, že A. pullulans je schopna infikovat i studenokrevné živočichy, což otevírá nové otázky ohledně jejího vlivu na vodní ekosystémy.

    Zbývá objasnit, jakým mechanismem houba vyvolává onemocnění u ryb a jaký může mít dopad na zdraví vodních organismů. Tento poznatek zároveň podtrhuje význam monitoringu mikrobiálního osídlení v přírodních vodních prostředích.

    A renal mycosis of roach (Rutilus rutilus) caused by the Aureobasidium pullulans

    Jiří Řehulka, Vit Hubka 

    Aspergillus pullulans: makromorfologie a mikromorfologie patogenní houby.

  • Nově objevené houby hrají větší roli v přírodě, než se předpokládalo

    Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. Studie byla publikována v prestižním mezinárodním časopise Persoonia a přináší zásadní poznatky o rozmanitosti, evoluci a fungování hub z řádů Rhamphoriales a Pleurotheciales.

    https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Nove-objevene-houby-hraji-vetsi-roli-v-prirode-nez-se-predpokladalo

    Houba Melanocrypta curvata tvoří drobné plodničky zanořené v tlejícím dřevě, jen dlouhý krček vyčnívá nad povrch (měřítko 200 µm). Foto: M. Réblová

  • Mořská houba z českých půd – most mezi mořem a pevninou

  • Svérázné houby, které se kamarádí s řasami

    Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.

    Vraťme se ale k samotnému rodu Multiclavula. Mezi českými lišejníky je v podstatě raritou. Patří totiž mezi stopkovýtrusné houby neboli bazidiomycety, kde je lichenizace vzácností. Na celém světě potkáme jen několik set lišejníků z tohoto oddělení, přičemž většina z nich roste v tropických oblastech. V celé Evropě se vyskytuje asi dvanáct druhů bazidiolišejníků. V České republice známe aktuálně pouze čtyři druhy, z nichž tři jsou navíc velmi vzácné. Nejvíce rozšířeným zástupcem této skupiny je kalichovka okoličnatá (Lichenomphalia ericetorum), která připomíná třeba známé špičky, a roste na sutích, rašeliništích, pískovcových skalách a tlejícím dřevě.

    Vědce nyní čeká další výzva v podobě pátrání po nedávno popsaném a zcela recentně v Evropě nalezeném basidiolišejníku Bryoclavula dryalisepiplutea. Tento nenápadný druh byl zdokumentován z písčité půdy na nizozemském vřesovišti a teoreticky by se mohl vyskytovat i ve střední Evropě.

    Autor textu: Jiří Malíček

    Citace článku: Malíček J., Janošík L., Mikulášková E. & Palice Z. (2025): Basidiolichen Multiclavula corynoides new to the Czech Republic and a remarkable occurrence of Multiclavula mucida on soil. – Czech Mycology 77: 27–36.

    Odkaz na časopis: https://czechmycology.org/

    Kalichovka okoličnatá (Lichenomphalia ericetorum), foto: J. Malíček
    Tužnatka Multiclavula corynoides z okolí Železné Rudy na Šumavě. Foto E. Mikulášková.

  • Pomocník i hrozba. Na neznámé houby se zaměří odborníci různých profesí

    Všudypřítomné houby se hojně využívají v potravinářství, v biotechnologiích i medicíně. Přesto je většina z nich neznámá. Důkladně zmapovaný není ani jejich léčivý potenciál, stejně jako rizika pro lidské zdraví či životní prostředí. Nově je bude studovat interdisciplinární tým v programu Houby – nové hrozby i příležitosti (MycoLife – svět hub), který financuje Strategie AV21 Akademie věd ČR. Vědecké týmy připraví také první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub a budou monitorovat i houby v ovzduší ve školních budovách.

    Penicilin, jedno z prvních léčiv vyrobených z hub, naprosto změnil lékařství. ‚Obyčejná‘ plíseň zachránila desítky miliony životů. Podobné zásluhy se připisují i další plísni – cyklosporinu A, který už tak dobře známý není.

    „Cyklosporin A má schopnost potlačovat imunitu člověka. A právě jeho zavedení odstartovalo éru transplantační medicíny,“ vysvětluje Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR, garant začínajícího programu MycoLife – svět hub. „Vrchol komerčního úspěchu látek izolovaných z hub ale představují statiny, látky, které snižují ‚špatný‘ cholesterol, čímž výrazně redukují riziko kardiovaskulárních chorob,“ dodává vědec.

    Houby nebezpečné – zdaleka nejen pro houbaře

    Každý rok se podle lékařských statistik přiotráví zhruba 300 lidí, to je přitom menší problém. Houby, potažmo plísně, můžou kontaminovat i potraviny – přísně se sleduje například aflatoxin, který patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. Mikroskopické houby pak způsobují kožní či invazivní mykózy.

    „Velkou hrozbou současnosti je migrace nových houbových patogenů, na které nejsme připraveni ani po stránce diagnostiky, ani léčby. Příkladem je epidemie dermatofyty Trichophyton benhamiae přenášená morčaty, která způsobovala výrazné vyrážky zejména dětem,“ říká Miroslav Kolařík. V tomto konkrétním případě vědci včas patogen odhalili a předali informace praktickým lékařům.

    „Nově příchozí druhy jsou nejdříve velmi vzácné a skryté v davu našich domácích patogenních druhů. K jejich objevu by normálně došlo až během epidemické fáze, kdy už jsou naopak tak rozšířené, že je jejich zastavení nemožné. Průběžná epidemiologická studia tak umožní zachycení nového patogenu včas a vyvinout metody na jeho detekci a léčbu,“ vyzdvihuje Miroslav Kolařík, proč je důležité nové houby a plísně sledovat.

    Složité pěstování komplikuje studium

    Zkoumat léčivý potenciál hub a sledovat a předcházet tomu, aby lidem škodily, jsou hlavními cíli programu. Říše hub stále představuje slibný zdroj nových léčiv, chemické látky hub jsou stabilní a mají často široké spektrum účinků. Většina ale zůstává nepopsána. V laboratoři lze totiž houby pěstovat velmi obtížně.

    „Pěstování hub spočívá ve vytvoření takové směsi živin, která je pro růst daného druhu dostačující. U části hub tyto podmínky neznáme, takže je nejde v prostředí laboratoře pěstovat, či rostou pomalu a produkují jen málo přírodních látek,“ vysvětluje Miroslav Kolařík. „To velmi ztěžuje jejich studium, a tak se většina prací o chemických látkách z hub dělá na rychle rostoucích plísních. Cílem našeho projektu je mimo jiné optimalizovat růstové podmínky a zaměřit se na pomalu rostoucí skupiny hub.“

    Spolupráce s veřejností i atlas mikroskopických hub

    Výzkumný program MycoLife – svět hub začíná letos, potrvá do roku 2028 a propojí sedm pracovišť Akademie věd ČR a sedm dalších institucí včetně Univerzity Karlovy a zdravotnických zařízení.

    „Chceme zvýšit povědomí veřejnosti o rozmanitosti hub a jejich významu pro lidskou společnost. Osobně se těším na spolupráci odborníků s amatérskými mykology, kteří často tráví celou sezonu v terénu a sbírají unikátní houby,“ říká Miroslav Kolařík. Vědci také zapojí středoškoláky do monitorování výskytu hub v ovzduší šesti škol v projektu „Monitoring kvality ovzduší v prostředí pražských škol“.

    Důležitým výstupem bude první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub. „Bez mikroskopu a možnosti kultivace na agarových plotnách nemá běžný člověk možnost plísně spatřit v jejich plné kráse. Proto je naším cílem ukázat, jak plísně skutečně vypadají, a vzdělávat laickou i odbornou veřejnost o jejich kráse a různorodosti,“ přibližuje Miroslav Kolařík.

    Výhoda mnoha odborností a stabilního zázemí

    Výzkumný program financuje Strategie AV21, díky čemuž je možné propojit mnoho různorodých profesí a expertiz. Od uvedeného programu si vědci slibují, že díky spolupráci týmů budou schopni vylepšit postupy kultivace hub a zvýšit produkci jejich přírodních látek, což je zatím velmi složité.

    „Chemická struktura nových sloučenin bude stanovena pomocí nejmodernějších metod a nové látky budou testovány na řadě biologických systémů. Budeme hledat využití nových látek na léčbu rakoviny, neurodegenerativních onemocnění, antibakteriálních, antimykotických a antiparazitárních infekcí, které postihují lidi i rostliny,“ vypočítává Miroslav Kolařík.

    https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Pomocnik-i-hrozba.-Na-nezname-houby-se-zameri-odbornici-ruznych-profesi

  • Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA

    Unikátní podzemní houbu objevil amatérský mykolog na Milovické stráni v CHKO Pálava. Ve spolupráci s vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ji identifikoval jako sesličku poduškovitou. Ta je přitom známá pouze z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé. Seslička je velká houba s podzemními či částečně podzemními plodnicemi, které mívají až 6 cm. Je tedy poměrně nápadná, ale konkrétně druh Sedecula pulvinata se mimo Severní Ameriku dosud neobjevil. Přesto se nevyskytuje výhradně v jediné oblasti. Houbu našel v Česku amatérský mykolog Slavomír Valda a hned bylo jasné, že není podobná ničemu, co z našich končin známe. Následným studiem pomocí molekulárně genetických metod se ukázalo, že je to druh Sedecula pulvinata (vědci navrhují český překlad seslička poduškovitá). „Nález v teplé oblasti střední Evropy je velmi nečekaný a ukazuje, že tento druh není jen endemit horských jehličnatých lesů západu USA a má širší ekologické nároky,“ vysvětluje Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který s amatérskými mykology spolupracuje. „Jde tak o nový druh nejen naší, ale i evropské mykoflóry. Nové druhy hub se popisují, i z našeho území, poměrně často, nicméně téměř vždy jde o druhy mikroskopických hub,“ dodává vědec. Světová česká databáze Ke studiu rozšíření byla použita také databáze Globalfungi.com, kterou vytvořili vědci z MBÚ AV ČR. Zatímco dosavadní znalosti o rozšíření hub jsou založené na sběru plodnic či kultivaci, tato databáze obsahuje informace získané přímo z přírodních vzorků pomocí sekvenování veškeré přítomné houbové DNA (genetické informace), tedy bez nutnosti danou houbu přímo „vidět“. Umožnuje tak získat daleko větší množství dat a zejména studium hub, které jen vzácně tvoří plodnice nebo je nejde kultivovat v laboratoři. Vytvořením této databáze, která ve světě nemá obdoby, se čeští vědci dostali na světovou špičku ve studiu rozšíření (biogeografie) hub. V případě sesličky se ukázalo, že tato houba není vázána jen na horské jehličnaté lesy západu USA, ale je možné ji najít i v listnatých lesích Spojených států či Kanady. Špičkoví amatéři pomáhají vědcům Česká mykologie má velké zázemí v množství amatérských mykologů, kteří s velkým nasazením houby sbírají a studují. Amatérská neboli občanská věda je hnána zájmem a láskou k danému oboru (viz latinské amare – milovat). „Nesprávně je slovo amatér spojováno s menší znalostí tematiky. Řada amatérských mykologů jsou vynikající znalci hub. Pouze omezené laboratorní, časové a finanční možnosti často nedovolují dosáhnout mezinárodně uznávaných výstupů,“ zdůrazňuje Miroslav Kolařík. Potřebnými kroky k profesionalitě je zejména studium DNA, uložení sběrů a dat do uznávaných herbářů a databází a publikace v respektovaných, anglicky psaných mezinárodních časopisech. „V rámci programu Strategie AV21 Mycolife nabízíme amatérským mykologům pomoc při studiu jejich zajímavých nálezů. Jedním z výstupů je nedávný nález unikátní houby na Pálavě,“ říká vědec. Skrytý svět podzemních hub Velké houby, tj. makromycety si spojujeme zejména s houbami kloboukatými. Nicméně řada druhů tvoří podzemní plodnice, které rostou hned pod povrchem půdy nebo jsou v ní částečně zanořené. Mezi tyto podzemky patří například známé lanýže či jelenky. V terénu je lze najít cíleným sběrem, kdy se pomocí motyčky odkrývá svrchní část zeminy. Nejlépe je se zaměřit na místa rozrytá zvěří, která tyto houby cítí a ráda konzumuje. Všechny podzemky tvoří uzavřené oválné plodnice a pro šíření jejich výtrusů je zvěř nezbytná. Zajímavé také je, že jednotlivé skupiny podzemek jsou vzájemně nepříbuzné a pokaždé vznikly z různých druhů nadzemních hub, často velmi rychlou evoluční změnou. V České republice můžeme například najít podzemní holubinky či ryzce, jejichž plodnice nejsou nadzemním druhům podobné, ale mikroskopicky stále nesou jejich typické znaky. V případě sesličky také známe jejího nadzemního příbuzného: rod popraška (Coniophora), který tvoří rozlité plodnice na mrtvém dřevě.

    Odkaz na článek: http://www.czechmycology.org/_cmo/CM76103.pdf