Co všechno dokáže prozradit nenápadná houba o prostředí, ve kterém žije? A jaké stopy v sobě ukrývá o geochemii krajiny, radioaktivních prvcích i historii lidské činnosti? Přijďte odhalit překvapivě pestrý svět baňky velkokališné – houby, která se stala klíčem k nečekaným vědeckým objevům.
👨🔬 RNDr. Jan Borovička, Ph.D. vás provede příběhem, který začíná v lesní půdě a končí u špičkových neutronových a iontových technik.
🌱 Úterý 31. 3. 2026 v 17:00 Součást cyklu přednášek České vědecké společnosti pro mykologii.
Přijďte nahlédnout do světa, kde se potkává mykologie, geochemie a molekulární detektivní práce. Možná se dozvíte, že i malá houba může mít velký příběh.
Vyrážka dokáže člověka rychle omezit. Svědí. Pálí. Může se šířit na místa, kde se kůže potí. Někdy ji způsobují i kožní plísně, například v meziprstí nebo v tříslech. V české prostředí většinou reaguje na běžné masti. Představte si ale situaci, kdy se rozšiřuje dál a nic na ni nezabírá. Takové potíže se objevují u infekcí způsobených houbouTrichophyton mentagrophytes var. indotineae. Tato houba dokáže zasáhnout trup, končetiny, vlasatou část hlavy i intimní místa. Šíří se kontaktem s kůží nebo přes kontaminované předměty. Způsobuje svědění a narušuje spánek. Výrazně snižuje kvalitu života. Právě tento druh nyní podrobně zkoumali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
V Íránu se tato houba vyskytuje ve vysoké frekvenci a vykazuje zvýšenou odolnost vůči běžným antimykotikům. „Naše práce slouží jako pre invasion assessment. To znamená předběžné posouzení rizika, zda by se tato houba mohla šířit i do Evropy,“ říká vedoucí výzkumného týmu Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR). „Sledujeme situaci tam, kde se problém objevuje dříve. Díky tomu víme, co může přijít a jak na to rychle reagovat. Výsledky nám pomáhají tyto houby spolehlivě poznat a léčit.“
Druhým hlavním partnerem byl Ali Rezaei Matehkolaei z Lékařské univerzity Džundišápúr v Ahvazu. Klinické vzorky pocházely z devíti provincií napříč Íránem. Vyšetřeno bylo 2211 lidí s příznaky kožního onemocnění a vědci z nich kultivovali celkem 1538 vzorků patogenních hub. Nejčastěji se objevoval druh Trichophyton mentagrophytes var. indotineae, dříve okrajový patogen, který nyní způsoboval více než tři čtvrtiny všech infekcí. Analýzy probíhaly v Íránu i v České republice. Podmínky pro výzkum jsou v Íránu náročné. Vědci tam často pracují s omezenými zdroji a nestabilním zázemím. Proto je důležitá mezinárodní podpora a spolupráce. Bez ní by studie takového rozsahu nevznikla.
Studie potvrdila vysoký podíl vzorků odolných vůči léčbě. V Íránu se tento patogen vyskytuje s vysokou diverzitou. To znamená, že v této oblastiexistuje velká rozmanitost hub stejného druhu a je možné, že právě v tomto prostředí vznikají nové genotypy. Ty mohou mít jiné vlastnosti, například lepší schopnost šířit se mezi lidmi nebo vyšší odolnost vůči léčbě. V našem výzkumu jsme popsali i nový genotyp této houby. Tento genotyp nese mutace v genu pro skvalenepoxidázu, které způsobují rezistenci některých kmenů k používaným antimykotikům. Tento nový genotyp je zatím hlášený pouze z Íránu. Další genotypy, které jsou také odolné k léčbě, se však už šíří světem a byly detekované i v Evropě.
„Výzkum ukazuje význam mezinárodní spolupráce. Jen tak můžeme včas zachytit změny u hub, které mohou ovlivnit veřejné zdraví,“ dodává Miroslav Kolařík z MBÚ AV ČR.
Výsledky studie ukazují, že sledování diverzity tohoto patogenu v oblastech jeho intenzivního výskytu je zásadní pro pochopení jeho vývoje. Včasné rozpoznání rezistentních kmenů umožňuje upravit léčbu a zlepšit péči o pacienty. Studie tak poskytuje Evropě důležitý náskok v přípravě na infekce, které se mohou v budoucnu šířit i v našem regionu.
Takesh A, Wennrich A, Kolařík M, Zarei-Mahmoudabadi A, Kiasat N, Pazyar N, Rafiei A, Abastabar M, Haghani I, Kharazi M, Basiri S, Jahanshiri Z, Khodadadi H, Mohammadi R, Zarrinfar H, Seifi Z, Diba K, Kamali Sarvestani H, Rezaei-Matehkolaei A (2026) Dermatophytosis in Iran: a sharp increase in cases caused by Trichophyton mentagrophytesvar. indotineae. IMA Fungus 17: e180817. https://doi.org/10.3897/imafungus.17.180817
📅 Kdy: 11. března 2026, 17:00–19:00 📍 Kde: Ústřední knihovna Knihovny Jiřího Mahena, 5. NP – velký sál, Brno
Psychotropní houby fascinují lidstvo po staletí — a dnes víme víc než kdy dřív. Přijďte na poutavou přednášku RNDr. Jana Borovičky, Ph.D., která otevře dveře do světa taxonomie, chemie i moderního výzkumu těchto pozoruhodných organismů.
Jakou roli hrají psychotropní houby ve společnosti včera a dnes?
Baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) patří mezi nejzáhadnější jarní houby Evropy. Nápadná kráska, která byla kdysi považována za jedlou, se po sérii otrav změnila ve varovný symbol přírody, která si svá tajemství často dobře střeží. Co stojí za její toxicitou? A proč v sobě dokáže akumulovat mimořádná množství arzénu?
🔬 Moderní výzkum odhaluje, že tato houba není jedním druhem, ale celým komplexem více druhů – a v Evropě jich roste minimálně několik. Jak je rozpoznat? Kde se vyskytují? A co nový výzkum znamená pro mykology i nadšené houbaře?
📢 Přijďte na přednášku, která shrne nejnovější poznatky o této fascinující, vzácné a zároveň nebezpečné houbě!
Můžete také donést houby k demonstraci, nebo určení, pokud se dostavíte v předstihu. Více se dozvíte na odkazu níže.
📍 Detaily o místě a organizaci najdete v úvodním sdělení k jarnímu cyklu přednášek ČMS 2025.
Proč některé houby vyrostou jen jednou za osm let – a proč je vědci navzdory tomu stále hledají?
Mykologové popisují, jak se člověk může brodit horskými potoky v Alpách jen kvůli jediné plodnici, která je pro výzkum klíčová. Přitom se ukazuje, že ani ideální počasí nezaručí, že houby vůbec vyrazí – skutečné důvody jejich růstu zatím věda teprve skládá dohromady. Pod povrchem lesa však houby mezitím tiše řídí celý ekosystém a dělají práci, bez které by les nemohl fungovat.
V rozhovoru se dozvíte i to, proč aplikace na rozpoznávání hub mohou být spíše pastí než pomocníkem a kdy nás mohou přivést do problémů. A jestli si myslíte, že sbírat houby znamená „co najdu, to vezmu“, možná vás překvapí, jak odlišně to vidí odborníci. Celý příběh odhaluje svět, kde věda, příroda i dobrodružství splývají v jedno – a který stojí za to prozkoumat.
Čeští mikrobiologové každoročně objevují až dvacet nových druhů hub – stačí se podívat tam, kde příroda nenápadně tleje a pracuje.
V místech, kterým se běžně vyhýbáme, se totiž skrývá překvapivě bohatý mikrosvět, který stále čeká na své objevení. Tento článek vás vezme do rozhovoru Miroslava Kolaříka, kde popisuje to, že každý vzorek může odhalit úplně nový druh života.
Domácí mazlíčci, jako jsou morčata nebo ježci, jistě potěší, ale mohou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají?
Zachumlejte se do deky a poslechněte si naši kolegyni Adélu Wennrich, odbornici na dermatofyty na Spotify, YouTube nebo na webu AV.
Nové houbové patogeny se v Evropě objevují častěji a vědci se je snaží co nejrychleji zmapovat. Ukazuje se, že některé přicházejí z nečekaných míst — od domácích mazlíčků i volně žijících zvířat. Moderní výzkum odhaluje druhy, které medicína dosud vůbec neznala, a přináší nové pohledy na to, jak se houby v přírodě chovají. Vědci zkoumají, jak tyto organismy vznikají, šíří se a jak jim můžeme porozumět dřív, než způsobí problémy. Článek nabízí fascinující pohled do zákulisí týmu, který jde houbovým nemocem „po stopách“.
Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí, popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm kmenů uložených v mezinárodní sbírce pod stejným druhovým názvem představuje ve skutečnosti sedm geneticky i morfologicky odlišných druhů hub, náležejících do čtyř různých řádů a tří tříd v rámci oddělení Ascomycota.
Pleurophragmium parvisporum tvoří na povrchu dřeva tmavé, okem viditelné kolonie, složené ze vzpřímených vláken (tzv. konidioforů) nesoucích výtrusy. Foto: M. Réblová
