Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí, popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm kmenů uložených v mezinárodní sbírce pod stejným druhovým názvem představuje ve skutečnosti sedm geneticky i morfologicky odlišných druhů hub, náležejících do čtyř různých řádů a tří tříd v rámci oddělení Ascomycota.
Pleurophragmium parvisporum tvoří na povrchu dřeva tmavé, okem viditelné kolonie, složené ze vzpřímených vláken (tzv. konidioforů) nesoucích výtrusy. Foto: M. Réblová
Nenápadná muška, překvapivě složitý život a nečekané propojení se světem hub. V tomto příspěvku vás vezmeme do zákulisí fascinující symbiózy mezi bejlomorkami a mikroskopickými houbami, bez nichž by se jejich vývoj vůbec neobešel. Dozvíte se, jak tento vztah funguje, proč je důležitý pro ekosystémy – a proč může mít význam i pro zemědělství či pěstování révy. O tom, jak se taková hmyzo-houbová partnerství zkoumají a co všechno už o nich víme, vypráví mykolog Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Na obrázcích níže jsou hálky a otevřené hálky na listovém řapíku a stoncích maliníku a pelyňku. Autorkou fotografií: Barbora Zelinková
Plodomorka Asphondylia sarothamni z čeledi bejlomorkovitých, dospělec |foto:Barbora Zelinková, Mikrobiologický ústav AV ČRKultura houby Botryosphaeria dothidea na misce |foto:Barbora Zelinková, Mikrobiologický ústav AV ČR
První listopadový den se v Jílovém u Prahy konala mykologická vycházka, která přilákala více než 60 nadšenců hub. Procházku vedl uznávaný mykolog RNDr. Jan Borovička, Ph.D. a rozhodně bylo na co se dívat i poslouchat!
🔍 Co jsme objevili? Mezi mnoha druhy jsme narazili na opravdovou raritu – pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus), jednu z nejnebezpečnějších hub našich lesů. Je smrtelně jedovatý, a co je zrádné – příznaky otravy se objevují až s velkým zpožděním. Přítomný mykotoxikolog doc. J. Klán vysvětlil, že toxin lze dnes identifikovat z moči, ale zatím ne z krve – na vývoji metody se intenzivně pracuje. Jeho výklad byl nejen odborný, ale i vtipný, takže se nikdo nenudil.
🍄 Jak poznat jedovaté od jedlých? Ukázali jsme rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a citronovou – a s úsměvem dodali, že pokud se houbař ptá na rozdíly mezi těmito dvěma, už ho považujeme za mykologa. Nechyběla ani demonstrace rozdílů mezi jedlou muchomůrkou růžovkou a nebezpečnou muchomůrkou tygrovanou (panterovou).
👃 Hádání vůní – zážitek pro smysly Velký úspěch měla soutěž v poznávání hub podle vůně. Některé druhy voní po okurkách, jiné po rybách – a bylo fascinující sledovat, jak každý vnímá tyto vůně jinak.
Děkujeme všem účastníkům za skvělou atmosféru! Už teď se těšíme na další společné objevování tajů mykologie.
V pondělí 27. 10. 2025 navštívil doc. Miroslav Kolařík Křesťanské centrum Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách v rámci Café Nobel on the road. Návštěvníci se dozvěděli spoustu fascinujících informací o houbách – nejen o těch, které chutnají na talíři , ale i o těch, které pomáhají léčit . Ale pozor – některé houby mohou být nebezpečné! Patogenní druhy dokážou během krátké doby vyhubit celé živočišné nebo rostlinné populace .
Houby mají mnohem větší vliv na přírodu, než si většina z nás dokáže představit . Pokud chcete i vy vědět více o tomto světě, mrkněte na loňskou přednášku v Café Nobel na youtube!
Přijeďte se podívat na doc. Miroslava Kolaříka, který bude mít přednášku plnou zajímavostí týkající se hub a jejich různorodých rolí v prostředí kolem nás 27.10.2025 v 10:30
Entomolog Jiří Hulcr, expert na soužití brouků, hub a bakterií z Mikrobiologického ústavu a University of Florida, promluvil hned do několika médií.
Věděli jste, že největší hrozbou pro naše lesy není kůrovec, ale monokultury, klimatická změna, a sucho? Kůrovec totiž ve zdravém lese pomáhá udržet rovnováhu a brání tomu, aby jeden druh stromu převládl. Právě pestrost je klíčem k odolnosti lesa – rozklikněte a zjistěte, proč bychom neměli bojovat s kůrovcem, ale spíš s chudou skladbou našich porostů.
Lýkožrout smrkový není jen škůdce, jak ho často vnímáme, ale také přirozený regulátor – ekosystémový inženýr, který ve smíšených lesích zabraňuje smrku v dominanci a vzniku monokultur. Monokultury jsou sice důležitým ekonomickým zdrojem dřeva, ale z ekologického hlediska jsou nestabilní a zranitelné. Entomolog Jiří Hulcr upozorňuje, že budoucnost našich lesů závisí na tom, zda se dokážeme odpoutat od tradičního modelu smrkové plantáže a posunout se k druhově rozmanitým, odolnějším ekosystémům.
V září mluvil Miroslav Kolařík v České televizi o tom jak změna klimatu ovlivňuje růst hub. Jaké podmínky jsou ideální pro růst hub a kdy chodit na houby? To se dozvíte v rozhovoru ve Studiu 6.
Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog
Minulý měsíc vyšel v časopise A magazín rozhovor s mykologem Vítem Hubkou, ve kterém se můžete dočíst o jeho cestě do vědeckého světa. Jak sám říká, jeho „nomen omen“ ho k mykologii nakonec nepřivedl…