Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.

Kůrovci jsou brouci žijící v symbióze s mikroorganismy. Část z nich ve svých chodbičkách houby přímo pěstuje a představují jejich jediný zdroj výživy. Tento typ soužití lze přirovnat k lidskému farmaření. Houbovou zahrádku při tom většinou tvoří čistá kultura jedné, tzv. ambrosiové houby a brouk je schopen kulturu přenášet do dalších generací. Vztah houby a brouka je oboustranně výhodný, a tak provázaný, že jsou na sobě životně závislí. Jak je čistota zahrádky udržována je záhadou, protože v okolním prostředí žije mnoho dalších mikrobů a bezobratlých živočichů. Jednou z možností je produkce antibiotik ambrosiovou houbou. To z tohoto fenoménu dělá skvělý cíl při hledání nových léčiv. Tyto látky musí totiž být netoxické pro svého farmáře, brouka, a tedy pravděpodobně i pro další vyšší živočichy, jako je člověk. Příroda nám tak pomáhá při hledání nových antibiotik, což je díky vzniku rezistentních bakterií a plísní, naléhavá výzva dnešních dnů.

Vědci identifikovali osm chemických látek, které houba Geosmithia eupagioceri vylučuje. Tyto látky vykazují antibakteriální, protiplísňové, a dokonce i repelentní účinky vůči roztočům a hlísticím.

„Překvapením bylo, že tyto látky jsou chemicky jednoduché a řada z nich patří mezi deriváty benzoové kyseliny. Tyto látky jsou používány člověkem jako konzervační látky a jsou také známy svojí nízkou toxicitou pro živočichy“, vysvětluje Miroslav Flieger, chemik a člen týmu.

Brouci a člověk tedy k ochraně své potravy vyvinuly stejné postupy. Jde při tom o koktejl řady látek, které interagují mezi sebou a mají vliv i na samotnou ambrosiové houbu.

„Zjistili jsme, že tyto látky nejen chrání houbu před konkurencí, ale mohou také ovlivňovat fyziologii samotného brouka a dalších mikroorganismů v jeho okolí,“ vysvětluje Miroslav Kolařík, jeden z hlavních autorů studie. „To naznačuje, že houby hrají aktivní roli v udržování symbiotického vztahu s brouky.“

Studie také ukázala, že některé z těchto látek mohou ovlivňovat morfologii houby, což by mohlo mít význam pro její schopnost kolonizovat dřevo a poskytovat broukům dostatek potravy. Tyto poznatky otevírají dveře dalšímu výzkumu, který by mohl vést k lepšímu pochopení ekologických vztahů mezi houbami a hmyzem, a případně i k novým aplikacím v biotechnologiích.

Na výzkumu dále spolupracoval tým vedený J. Hubertem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, VÚRV, který se věnuje studiu roztočů. Další testy biologických aktivit byly zajištěny Oddělením mikrobiálních drog v Helmholtzově centru pro výzkum infekcí v Braunschweigu, Německo.
Výzkum byl podpořen grantem projektu Strategie AV21 „MycoLife – svět hub“ Akademie věd ČR.

Kontakt pro média
Miroslav Kolařík, Mikrobiologický ústav AV ČR, Email: mkolarik@biomed.cas.cz, Tel: +420 777 880 129

Odkaz na studii
Kolařík, M., et al. (2025). Secondary metabolites and their impact on symbiotic interactions in the ambrosia fungus Geosmithia eupagioceri. Fungal Ecology, 74, 101414. Dostupné online: zde.