jubilejní 10. ročník konference MICROMYCO 2026 se uskuteční ve dnech 15.–16. září 2026 v kinosále Fyziologického ústavu AV ČR v areálu Biologických ústavů AV ČR v Praze–Krči.
Tématické okruhy konference budou např. taxonomie mikroskopických hub, nové metodické přístupy studia mikroskopických hub, mikroskopické houby půd a podzemí, mikroskopické houby na potravinách a v krmivech, fytopatogenní houby, houby v ovzduší, endomycety, entomopatogenní houby, lékařská a veterinární mykologie atd.
Příspěvky bude možné prezentovat formou posterů a přednášek standardní délky i krátkých informativních přednášek studentů nebo představujících nové projekty, metody nebo nové pracovní skupiny.
Ubytování si účastníci budou zajišťovat sami. Obědy budou možné v jídelnách MBÚ a ÚMG v areálu ústavů AV (cca 115–145,- Kč za hlavní jídlo podle výběru).
Vložné pro členy ČVSM 750,- Kč a 450,- Kč pro studenty a důchodce, pro ostatní účastníky 850,- a 500,- Kč. Vložné zahrnuje občerstvení, organizační náklady a společnou večeři. Platba vložného na účet ČVSM: 2700559197/2010, VS 9918 (Fio banka, a.s.) do poloviny srpna.
Prosíme o zaslání tohoto cirkuláře případným dalším zájemcům, studentům a doktorandům.
Významný objev ve třech oblastech současně – v mykologii, biotechnologii a lesnické entomologii – popsali vědci při studiu ambrosiového brouka jádroholoda jedlového (Treptoplatypus oxyurus) nalezeného na Slovensku. Klíčovou roli přitom sehrál už samotný sběr výjimečně vzácného brouka.
„Treptoplatypus oxyurus patří do skupiny jádrohlodů, což je skupina čítající tisíce tropických druhů, ale v Evropě žijí pouze dva původní druhy. Nedávno byl slovenskými kolegy nalezen na Slovensku. Tento nález celou studii umožnil,“upozorňuje lesnický entomolog Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který se na výzkumu podílel.
Houboví farmáři s pestrou „zahrádkou“
„Jádrohlodi jsou unikátní tím, že své chodbičky hlodají v nestravitelném dřevě. Ve speciálních orgánech na svém těle (mykangiích) přenášejí symbiotické houby, které v chodbičkách aktivně pěstují, zahrádku udržují a spásají. Každý ambrosiový brouk má své unikátní houby. Treptoplatypus oxyurus pro svoji vzácnost dosud unikal snahám o jeho studium,“ říká přední světový odborník na jádrohlody Jiří Hulcr, který působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a na Floridské univerzitě (USA).
Vědci našli ve vzorcích neobvyklé množství doposud neznámých organismů.
„Z pěti hlavních symbiontů (hub), které jsme v těle brouka a jeho požercích našli, byl jeden zcela nový rod, tři nové druhy a další dvě nalezené houby patří mezi extrémně vzácné taxony. Taková koncentrace nových organismů je mimořádná. Velký podíl taxonů, tzv. endemických, které nenajdeme nikde jinde, lze přirovnat třeba k souostroví Galapágy. U Zvolena tak leží ‚Galapágy houbové říše‘,“ říká hlavní autor studie Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Houby, které zabijí strom i pomohou v potravinářství
Proč je důležité tyto miniaturní houby studovat? Mnoho ambrosiových brouků jsou lesní škůdci a houby jim pomáhají oslabit obranu napadených stromů. Nově objevený rod a druh Wilhelmdebeerea oxyuri patří právě do skupiny hub, které způsobují tzv. modrání dřeva, jsou schopné zdravý strom zabít, a tím usnadnit jeho kolonizaci ambrosiovým broukem.
Zkoumání těchto brouků je důležité také s ohledem na potravinářství. Houby jsou totiž bohaté na živiny a netvoří toxické látky. Ve střevě dřevokazných brouků se pak hledají kvasinky, které tolerují extrémně kyselé prostředí s minimem kyslíku. Studie tak zahrnovala biochemické testy a charakterizaci celogenomové sekvence.
„Naše analýzy potvrdily, že nalezené kvasinky skutečně dokážou trávit široké spektrum cukrů, které jsou součástí dřeva. Tím se nedostupné živiny mohou dostat až k broukovi. K jejich rozkladu potřebují kyslík, což brání jejich využití při výrobě bioetanolu, nicméně díky jejich všestrannosti se nabízí řada dalších aplikací v biotechnologiích,“ říká spoluautorka Renata Vadkertiová z Chemického ústavu a Centra glykomiky Slovenské akademie věd.
Symbolické je pojmenování nových druhů kvasinek, Sugiyamaella casensis a Blastobotrys sasensis jsou odvozeny od anglických zkratek pro českou (CAS) a Slovenskou akademii věd (SAS) a odkazuje na česko-slovenskou výzkumnou spolupráci.
Studie dokazuje, že i v evropských lesích existují pozoruhodně komplexní a skryté mikrobiální světy, které čekají na svá objevení. K tomu je potřeba multioborový přístup a spojení specialistů na lesnickou entomologii, mikrobiologů, genetiků a chemiků.
Práce vyšla v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus.
PUBLIKACE
Kolařík M, Vadkertiová R, Knížek M, Sklenář F, Vakula J, Zúbrik M, Kolář M, Hulcr J (2026) The ambrosial mycobiota of Treptoplatypus oxyurus (Coleoptera, Platypodidae): a unique island of fungal diversity revealing Wilhelmdebeerea oxyuri gen. et sp. nov. (Ophiostomatales), and two new yeast species Blastobotrys sasensis sp. nov., and Sugiyamaella casensis sp. nov. (Dipodascales). IMA Fungus 17: e177075.
Co všechno dokáže prozradit nenápadná houba o prostředí, ve kterém žije? A jaké stopy v sobě ukrývá o geochemii krajiny, radioaktivních prvcích i historii lidské činnosti? Přijďte odhalit překvapivě pestrý svět baňky velkokališné – houby, která se stala klíčem k nečekaným vědeckým objevům.
👨🔬 RNDr. Jan Borovička, Ph.D. vás provede příběhem, který začíná v lesní půdě a končí u špičkových neutronových a iontových technik.
🌱 Úterý 31. 3. 2026 v 17:00 Součást cyklu přednášek České vědecké společnosti pro mykologii.
Přijďte nahlédnout do světa, kde se potkává mykologie, geochemie a molekulární detektivní práce. Možná se dozvíte, že i malá houba může mít velký příběh.
Vyrážka dokáže člověka rychle omezit. Svědí. Pálí. Může se šířit na místa, kde se kůže potí. Někdy ji způsobují i kožní plísně, například v meziprstí nebo v tříslech. V české prostředí většinou reaguje na běžné masti. Představte si ale situaci, kdy se rozšiřuje dál a nic na ni nezabírá. Takové potíže se objevují u infekcí způsobených houbouTrichophyton mentagrophytes var. indotineae. Tato houba dokáže zasáhnout trup, končetiny, vlasatou část hlavy i intimní místa. Šíří se kontaktem s kůží nebo přes kontaminované předměty. Způsobuje svědění a narušuje spánek. Výrazně snižuje kvalitu života. Právě tento druh nyní podrobně zkoumali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
V Íránu se tato houba vyskytuje ve vysoké frekvenci a vykazuje zvýšenou odolnost vůči běžným antimykotikům. „Naše práce slouží jako pre invasion assessment. To znamená předběžné posouzení rizika, zda by se tato houba mohla šířit i do Evropy,“ říká vedoucí výzkumného týmu Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR). „Sledujeme situaci tam, kde se problém objevuje dříve. Díky tomu víme, co může přijít a jak na to rychle reagovat. Výsledky nám pomáhají tyto houby spolehlivě poznat a léčit.“
Druhým hlavním partnerem byl Ali Rezaei Matehkolaei z Lékařské univerzity Džundišápúr v Ahvazu. Klinické vzorky pocházely z devíti provincií napříč Íránem. Vyšetřeno bylo 2211 lidí s příznaky kožního onemocnění a vědci z nich kultivovali celkem 1538 vzorků patogenních hub. Nejčastěji se objevoval druh Trichophyton mentagrophytes var. indotineae, dříve okrajový patogen, který nyní způsoboval více než tři čtvrtiny všech infekcí. Analýzy probíhaly v Íránu i v České republice. Podmínky pro výzkum jsou v Íránu náročné. Vědci tam často pracují s omezenými zdroji a nestabilním zázemím. Proto je důležitá mezinárodní podpora a spolupráce. Bez ní by studie takového rozsahu nevznikla.
Studie potvrdila vysoký podíl vzorků odolných vůči léčbě. V Íránu se tento patogen vyskytuje s vysokou diverzitou. To znamená, že v této oblastiexistuje velká rozmanitost hub stejného druhu a je možné, že právě v tomto prostředí vznikají nové genotypy. Ty mohou mít jiné vlastnosti, například lepší schopnost šířit se mezi lidmi nebo vyšší odolnost vůči léčbě. V našem výzkumu jsme popsali i nový genotyp této houby. Tento genotyp nese mutace v genu pro skvalenepoxidázu, které způsobují rezistenci některých kmenů k používaným antimykotikům. Tento nový genotyp je zatím hlášený pouze z Íránu. Další genotypy, které jsou také odolné k léčbě, se však už šíří světem a byly detekované i v Evropě.
„Výzkum ukazuje význam mezinárodní spolupráce. Jen tak můžeme včas zachytit změny u hub, které mohou ovlivnit veřejné zdraví,“ dodává Miroslav Kolařík z MBÚ AV ČR.
Výsledky studie ukazují, že sledování diverzity tohoto patogenu v oblastech jeho intenzivního výskytu je zásadní pro pochopení jeho vývoje. Včasné rozpoznání rezistentních kmenů umožňuje upravit léčbu a zlepšit péči o pacienty. Studie tak poskytuje Evropě důležitý náskok v přípravě na infekce, které se mohou v budoucnu šířit i v našem regionu.
Takesh A, Wennrich A, Kolařík M, Zarei-Mahmoudabadi A, Kiasat N, Pazyar N, Rafiei A, Abastabar M, Haghani I, Kharazi M, Basiri S, Jahanshiri Z, Khodadadi H, Mohammadi R, Zarrinfar H, Seifi Z, Diba K, Kamali Sarvestani H, Rezaei-Matehkolaei A (2026) Dermatophytosis in Iran: a sharp increase in cases caused by Trichophyton mentagrophytesvar. indotineae. IMA Fungus 17: e180817. https://doi.org/10.3897/imafungus.17.180817
📅 Kdy: 11. března 2026, 17:00–19:00 📍 Kde: Ústřední knihovna Knihovny Jiřího Mahena, 5. NP – velký sál, Brno
Psychotropní houby fascinují lidstvo po staletí — a dnes víme víc než kdy dřív. Přijďte na poutavou přednášku RNDr. Jana Borovičky, Ph.D., která otevře dveře do světa taxonomie, chemie i moderního výzkumu těchto pozoruhodných organismů.
Jakou roli hrají psychotropní houby ve společnosti včera a dnes?
Vědci připravili novou kapitolu s laboratorním protokolem pro knihu Methods in Molecular Biology (Clifton, N.J.). Autoři v ní detailně ukazují, jak v laboratoři řízeně „rozpojit“ a znovu „sešít“ těsné spoje mezi epitelovými buňkami (bariéru také označovanou jako tzv. tight junctions) pomocí metody zvané calcium switch.
Na kultuře psích ledvinných buněk MDCK autoři popisují, jak odstranění vápníku tyto těsné spoje narušuje a jak jeho opětovné přidání umožňuje buňkám bariéru obnovit. Kapitola také obsahuje i postup pro měření TEER, což je neinvazivní citlivá elektrotechnická metoda, testující, jak dobře vrstva buněk zabraňuje průchodu látek.
Tato práce tak přináší praktický návod, jak v laboratorních podmínkách sledovat chování a dynamiku epitelu.
Na březích bosenské řeky Bregavy objevili mykologové zcela nový druh houby, který mění pohled na rod Cheilymenia. Na rozdíl od většiny příbuzných nežije na trusu, ale na trvale mokrých tufových skalách a písku jen pár centimetrů nad hladinou. Nový druh, Cheilymenia bregavaensis, se prozrazuje nápadně perleťově bílými plodničkami a jedinečnými výtrusy, které jej spolehlivě odlišují od všech ostatních zástupců rodu. Analýza DNA potvrdila, že jde o samostatnou, jasně vyhraněnou vývojovou linii. Studie popisuje nečekaný příběh tohoto pozoruhodného „říčního“ druhu.
Mykorhizní houby mohou měnit způsob, jakým rostliny přijímají vodu — a nový experiment to ukazuje překvapivě jasně.
Vědci k rostlině rajčete přidali houbu Funneliformis mosseae, která vytváří mykorhizu. Tato rostlina odčerpávala vodu ze substrátu rychleji než rostliny bez houby. Rozdíl se projevil už během prvních hodin a držel se téměř dva dny. Mykorhizní rostliny přitom vytvářely kratší, ale výrazně silnější kořeny, které vodu využívaly efektivněji.
Studie tak ukazuje, že symbióza s houbami může rostlinám poskytovat výhodu, když má půda dostatek vody.
