Autor: Michaela Mičúnková

  • Írán jako časný signál pro Evropu: šíření kožní plísně odolné vůči léčbě

    Írán jako časný signál pro Evropu: šíření kožní plísně odolné vůči léčbě

    Vyrážka dokáže člověka rychle omezit. Svědí. Pálí. Může se šířit na místa, kde se kůže potí. Někdy ji způsobují i kožní plísně, například v meziprstí nebo v tříslech. V české prostředí většinou reaguje na běžné masti. Představte si ale situaci, kdy se rozšiřuje dál a nic na ni nezabírá. Takové potíže se objevují u infekcí způsobených houbouTrichophyton mentagrophytes var. indotineae. Tato houba dokáže zasáhnout trup, končetiny, vlasatou část hlavy i intimní místa. Šíří se kontaktem s kůží nebo přes kontaminované předměty. Způsobuje svědění a narušuje spánek. Výrazně snižuje kvalitu života. Právě tento druh nyní podrobně zkoumali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

    V Íránu se tato houba vyskytuje ve vysoké frekvenci a vykazuje zvýšenou odolnost vůči běžným antimykotikům. „Naše práce slouží jako pre invasion assessment. To znamená předběžné posouzení rizika, zda by se tato houba mohla šířit i do Evropy,“ říká vedoucí výzkumného týmu Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR). „Sledujeme situaci tam, kde se problém objevuje dříve. Díky tomu víme, co může přijít a jak na to rychle reagovat. Výsledky nám pomáhají tyto houby spolehlivě poznat a léčit.“

    Druhým hlavním partnerem byl Ali Rezaei Matehkolaei z Lékařské univerzity Džundišápúr v Ahvazu. Klinické vzorky pocházely z devíti provincií napříč Íránem. Vyšetřeno bylo 2211 lidí s příznaky kožního onemocnění a vědci z nich kultivovali celkem 1538 vzorků patogenních hub. Nejčastěji se objevoval druh Trichophyton mentagrophytes var. indotineae, dříve okrajový patogen, který nyní způsoboval více než tři čtvrtiny všech infekcí. Analýzy probíhaly v Íránu i v České republice. Podmínky pro výzkum jsou v Íránu náročné. Vědci tam často pracují s omezenými zdroji a nestabilním zázemím. Proto je důležitá mezinárodní podpora a spolupráce. Bez ní by studie takového rozsahu nevznikla.

    Studie potvrdila vysoký podíl vzorků odolných vůči léčbě. V Íránu se tento patogen vyskytuje s vysokou diverzitou. To znamená, že v této oblastiexistuje velká rozmanitost hub stejného druhu a je možné, že právě v tomto prostředí vznikají nové genotypy. Ty mohou mít jiné vlastnosti, například lepší schopnost šířit se mezi lidmi nebo vyšší odolnost vůči léčbě. V našem výzkumu jsme popsali i nový genotyp této houby. Tento genotyp nese mutace v genu pro skvalenepoxidázu, které způsobují rezistenci některých kmenů k používaným antimykotikům. Tento nový genotyp je zatím hlášený pouze z Íránu. Další genotypy, které jsou také odolné k léčbě, se však už šíří světem a byly detekované i v Evropě.

    „Výzkum ukazuje význam mezinárodní spolupráce. Jen tak můžeme včas zachytit změny u hub, které mohou ovlivnit veřejné zdraví,“ dodává Miroslav Kolařík z MBÚ AV ČR.

    Výsledky studie ukazují, že sledování diverzity tohoto patogenu v oblastech jeho intenzivního výskytu je zásadní pro pochopení jeho vývoje. Včasné rozpoznání rezistentních kmenů umožňuje upravit léčbu a zlepšit péči o pacienty. Studie tak poskytuje Evropě důležitý náskok v přípravě na infekce, které se mohou v budoucnu šířit i v našem regionu.

    Kontakt pro média:

    Adéla Wennrich: adela.cmokova@biomed.cas.cz

    Kateřina Voráčová, PR ústavu: katerina.voracova@biomed.cas.cz, 778 421 375

    PUBLIKACE

    Takesh A, Wennrich A, Kolařík M, Zarei-Mahmoudabadi A, Kiasat N, Pazyar N, Rafiei A, Abastabar M, Haghani I, Kharazi M, Basiri S, Jahanshiri Z, Khodadadi H, Mohammadi R, Zarrinfar H, Seifi Z, Diba K, Kamali Sarvestani H, Rezaei-Matehkolaei A (2026) Dermatophytosis in Iran: a sharp increase in cases caused by Trichophyton mentagrophytesvar. indotineae. IMA Fungus 17: e180817. https://doi.org/10.3897/imafungus.17.180817

  • Jan Borovička: Psychotropní houby kdysi a dnes

    Jan Borovička: Psychotropní houby kdysi a dnes

    Jan Borovička: Psychotropní houby kdysi a dnes

    📅 Kdy: 11. března 2026, 17:00–19:00
    📍 Kde: Ústřední knihovna Knihovny Jiřího Mahena, 5. NP – velký sál, Brno

    Psychotropní houby fascinují lidstvo po staletí — a dnes víme víc než kdy dřív. Přijďte na poutavou přednášku RNDr. Jana Borovičky, Ph.D., která otevře dveře do světa taxonomie, chemie i moderního výzkumu těchto pozoruhodných organismů.

    Jakou roli hrají psychotropní houby ve společnosti včera a dnes?

    Více o akci najdete zde.

  • Vápník: prvek, který drží buňky pěkně natěsno

    Vědci připravili novou kapitolu s laboratorním protokolem pro knihu Methods in Molecular Biology (Clifton, N.J.). Autoři v ní detailně ukazují, jak v laboratoři řízeně „rozpojit“ a znovu „sešít“ těsné spoje mezi epitelovými buňkami (bariéru také označovanou jako tzv. tight junctions) pomocí metody zvané calcium switch.

    Na kultuře psích ledvinných buněk MDCK autoři popisují, jak odstranění vápníku tyto těsné spoje narušuje a jak jeho opětovné přidání umožňuje buňkám bariéru obnovit. Kapitola také obsahuje i postup pro měření TEER, což je neinvazivní citlivá elektrotechnická metoda, testující, jak dobře vrstva buněk zabraňuje průchodu látek.

    Tato práce tak přináší praktický návod, jak v laboratorních podmínkách sledovat chování a dynamiku epitelu.

  • Perla z řeky Bregavy? Kdepak, jedná se o novou houbu

    Perla z řeky Bregavy? Kdepak, jedná se o novou houbu

    Na březích bosenské řeky Bregavy objevili mykologové zcela nový druh houby, který mění pohled na rod Cheilymenia. Na rozdíl od většiny příbuzných nežije na trusu, ale na trvale mokrých tufových skalách a písku jen pár centimetrů nad hladinou. Nový druh, Cheilymenia bregavaensis, se prozrazuje nápadně perleťově bílými plodničkami a jedinečnými výtrusy, které jej spolehlivě odlišují od všech ostatních zástupců rodu. Analýza DNA potvrdila, že jde o samostatnou, jasně vyhraněnou vývojovou linii.
    Studie popisuje nečekaný příběh tohoto pozoruhodného „říčního“ druhu.

    Fotka od N. Jukiće

  • Pijte rychle – mykorhizní kořeny rychleji odčerpávají vodu z mokré půdy

    Mykorhizní houby mohou měnit způsob, jakým rostliny přijímají vodu — a nový experiment to ukazuje překvapivě jasně.

    Vědci k rostlině rajčete přidali houbu Funneliformis mosseae, která vytváří mykorhizu. Tato rostlina odčerpávala vodu ze substrátu rychleji než rostliny bez houby. Rozdíl se projevil už během prvních hodin a držel se téměř dva dny. Mykorhizní rostliny přitom vytvářely kratší, ale výrazně silnější kořeny, které vodu využívaly efektivněji.

    Studie tak ukazuje, že symbióza s houbami může rostlinám poskytovat výhodu, když má půda dostatek vody.

    Více se dozvíte přímo v původní studii.

  • Pozvánka na třetí přednášku ČMS 2025

    🌿 Tajemství baňky velkokališné 🍄

    Baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) patří mezi nejzáhadnější jarní houby Evropy. Nápadná kráska, která byla kdysi považována za jedlou, se po sérii otrav změnila ve varovný symbol přírody, která si svá tajemství často dobře střeží. Co stojí za její toxicitou? A proč v sobě dokáže akumulovat mimořádná množství arzénu?

    🔬 Moderní výzkum odhaluje, že tato houba není jedním druhem, ale celým komplexem více druhů – a v Evropě jich roste minimálně několik. Jak je rozpoznat? Kde se vyskytují? A co nový výzkum znamená pro mykology i nadšené houbaře?

    📢 Přijďte na přednášku, která shrne nejnovější poznatky o této fascinující, vzácné a zároveň nebezpečné houbě!

    Můžete také donést houby k demonstraci, nebo určení, pokud se dostavíte v předstihu. Více se dozvíte na odkazu níže.

    📍 Detaily o místě a organizaci najdete v úvodním sdělení k jarnímu cyklu přednášek ČMS 2025.


    ➡️ Odkaz zde.

    baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria), foto: Jan Borovička
  • Jak spolehlivé je určování jedlých hub pomocí AI z fotky?

    Proč některé houby vyrostou jen jednou za osm let – a proč je vědci navzdory tomu stále hledají? 

    Mykologové popisují, jak se člověk může brodit horskými potoky v Alpách jen kvůli jediné plodnici, která je pro výzkum klíčová. Přitom se ukazuje, že ani ideální počasí nezaručí, že houby vůbec vyrazí – skutečné důvody jejich růstu zatím věda teprve skládá dohromady. Pod povrchem lesa však houby mezitím tiše řídí celý ekosystém a dělají práci, bez které by les nemohl fungovat. 

    rozhovoru se dozvíte i to, proč aplikace na rozpoznávání hub mohou být spíše pastí než pomocníkem a kdy nás mohou přivést do problémů. A jestli si myslíte, že sbírat houby znamená „co najdu, to vezmu“, možná vás překvapí, jak odlišně to vidí odborníci. Celý příběh odhaluje svět, kde věda, příroda i dobrodružství splývají v jedno – a který stojí za to prozkoumat.

    Odkaz na rozhovor. 

    Odkaz na článek.

    Odkaz na rozhovor ČT.

  • Kde to tleje, tam to žije

    Čeští mikrobiologové každoročně objevují až dvacet nových druhů hub – stačí se podívat tam, kde příroda nenápadně tleje a pracuje. 

    V místech, kterým se běžně vyhýbáme, se totiž skrývá překvapivě bohatý mikrosvět, který stále čeká na své objevení. Tento článek vás vezme do rozhovoru Miroslava Kolaříka, kde popisuje to, že každý vzorek může odhalit úplně nový druh života.

    Odkaz na článek zde.

    Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu při zkoumání kmene odumřelého stromu | foto: Eva Kézrová, Český rozhlas
  • Podcast AV s mykoložkou Adélou Wennrich

    Domácí mazlíčci, jako jsou morčata nebo ježci, jistě potěší, ale mohou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají?

    Zachumlejte se do deky a poslechněte si naši kolegyni Adélu Wennrich, odbornici na dermatofyty na Spotify, YouTube nebo na webu AV.