Rubrika: Aktuality

  • Vědci společně s nadšenci vytvořili světově unikátní seznam lošákovitých hub

    Lošákovité houby nelze přehlédnout – mají velké plodnice a zespodu ostny místo obvyklých lupenů či rourek. Na místě vydrží týdny a jsou citlivé na znečištění prostředí.

    „Jsou tzv. ‚deštníkovými druhy‘ – ukazují přírodně cenná stanoviště a jejich výskyt je důležitým signálem pro ochranu přírody. Některé jsou sbírány jako jedlé, ale mnohé druhy jsou zařazeny na červený seznam ohrožených druhů,“ říká Jan Borovička, mykolog z Geologického ústavu AV ČR.

    Když se vědci spojí s nadšenci

    Článek vznikl díky programu Strategie AV21 Mycolife – svět hub, který umožňuje amatérským mykologům i vědcům bez přístupu k molekulárním laboratořím studovat houby pomocí analýz DNA. Právě zahrnutí finančně náročných genetických metod zásadně zvyšuje vědeckou hodnotu výsledků.

    „Studium lošáků propojuje občanskou vědu a školství s profesionálním výzkumem s konečným cílem zvýšit kvalitu a mezinárodní dopad české mykologie. V projektu Strategie AV21 ročně sekvenujeme stovky položek dodaných mykology z celé republiky,“ říká Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který byl zodpovědný za molekulárněgenetickou část studie.

    Na seznamu lošákovitých hub z Česka spolupracovali také „nevědci“. Tým autorů zahrnuje amatérského mykologa Jiřího Součka (první autor práce) a středoškolského studenta Pavla Formana. Ten na projektu pracoval ve své Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v MBÚ AV ČR. S prací „Rozšíření a příbuznost českých lošákovitých hub“ vyhrál v roce 2024 zlatou medaili na prestižní mezinárodní soutěži projektů středoškolských studentů International Conference of Young Scientists v Turecku.

    Výsledkem spolupráce vědců a nadšenců je aktualizovaný seznam druhů rodů hrbolatka – Boletopsis, lošákovec – Hydnellum, bělozub a lošáček – Phellodon a lošák – Sarcodon, které se vyskytují na území České republiky. Studie zároveň zveřejňuje nové poznatky o ekologii těchto druhů, jejich rozšíření a ohrožení.

    Studium lošákovitých hub ukazuje, jak může spolupráce mezi vědci, amatérskými mykology a studenty přinést světově unikátní výsledky. Díky projektu Strategie AV21 se daří nejen chránit vzácné druhy, ale také rozvíjet českou mykologii na mezinárodní úrovni.

    Lošáček černý (Phellodon aquiloniniger). Foto J. Borovička

    Souček J., Holec J., Borovička J., Dvořák D., Forman P., Hrouda P., Kolařík M. (2025) A DNA-based checklist of the stipitate hydnoids (Bankeraceae s.l.) of Czechia. Czech Mycology, 77(1): 37–88.

  • Houba z australských lesů nalezena v amerických domácnostech: Aspergillus nanangensis

    Houba z australských lesů nalezena v amerických domácnostech: Aspergillus nanangensis

    Aspergillus nanangensis je houba, která byla donedávna známa jen z australské lesní půdy. Nový výzkum ale ukázal, že se může vyskytovat i v běžném vnitřním prostředí – vědci ji totiž nově našli ve vzduchu a prachu v USA. Čeští vědci tento druh revidovali a popsali, že vytváří dva různé typy konidioforů, bílé a zelené (což je typické pro tuto sekci hub). Tento druh je už z dřívějška známý, že dokáže produkovat látky, nanangeniny, s potenciálním protirakovinným účinkem a proto je tato houba významná. Nové poznatky tak rozšiřují naše chápání o rozšíření a biologii tohoto zajímavého druhu.

    SKLENÁŘ, FRANTIŠEK, ŽELJKO JURJEVIĆ, and VÍT HUBKA. „Aspergillus nanangensis: updated description with phenotypic and ecological comparison to other species of section Janorum.“ Czech Mycology 77.1 (2025).

  • Houby v souvislostech Café Nobel on the road

    Houby v souvislostech Café Nobel on the road

    V pondělí 27. 10. 2025 navštívil doc. Miroslav Kolařík Křesťanské centrum Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách 🏞️ v rámci Café Nobel on the road. Návštěvníci se dozvěděli spoustu fascinujících informací o houbách – nejen o těch, které chutnají na talíři 🍽️, ale i o těch, které pomáhají léčit 🧬. Ale pozor – některé houby mohou být nebezpečné! ⚠️ Patogenní druhy dokážou během krátké doby vyhubit celé živočišné nebo rostlinné populace 😱.

    Houby mají mnohem větší vliv na přírodu, než si většina z nás dokáže představit 🌍. Pokud chcete i vy vědět více o tomto světě, mrkněte na loňskou přednášku v Café Nobel na youtube! 🙏

  • Tajemná jeskynní houba Akanthomyces ampullifer: nový popis parazita hmyzu

    Tajemná jeskynní houba Akanthomyces ampullifer: nový popis parazita hmyzu

    Rod Akanthomyces zahrnuje houby, které parazitují na hmyzu a pavoucích. Jeden z jeho druhů, Akanthomyces ampullifer, byl sice popsán už před desítkami let na základě vzhledu na tělech hmyzu, ale nikdy nebyl detailně studován. Chyběly živé kultury, genetické údaje i přesný popis jeho morfologie. Vědecké sbírky a databáze tak tento druh dlouho opomíjely.

    Nová studie nyní tuto mezeru v poznání zaplňuje. Vědci objevili A. ampullifer na mrtvých jedincích komára Limonia nubeculosa v jeskyních jihozápadního Německa. Houba byla izolována, kultivována a pomocí molekulárních metod detailně charakterizována. Poprvé byly získány genetické „čárové kódy“ pěti genů, popsán její růst, vzhled i evoluční příbuznost s dalšími druhy, které napadají motýly.

    Ukázalo se, že A. ampullifer je chladnomilná houba, která roste velmi pomalu při nižších teplotách a při běžné laboratorní teplotě (25 °C) neroste vůbec. Má unikátní morfologii – tvoří vrstvy výtrusotvorných buněk a dlouhé řetízky válcovitých výtrusů.

    Tento objev představuje důležitý krok k pochopení rozmanitosti entomopatogenních hub a jejich role v podzemních ekosystémech. Zároveň ukazuje, jak moderní metody umožňují znovuobjevit a vědecky uchopit druhy, které byly dlouho známé, ale nikdy pořádně prozkoumané.

    Kubátová A, Kunz B, Hubka V. Reintroducing Akanthomyces ampullifer: providing genetic barcodes, culture, and updated description for the dipteran pathogen rediscovered in Germany. Mycoscience. 2024 Oct 10;65(6):260-269. doi: 10.47371/mycosci.2024.08.001. PMID: 40453775; PMCID: PMC12119187.

    Mrtvá těla komárů Limonia nubeculosa infikovaná houbou Akanthomyces ampullifer.
    Obrázek ze skenovacího elektronového mikroskopu houby Akanthomyces ampullifer.
  • Aureobasidium pullulans: překvapivě na sladkovodní rybě

    Aureobasidium pullulans: překvapivě na sladkovodní rybě

    Rozšíření hostitelského spektra houby Aureobasidium pullulans: nález u sladkovodní ryby

    Houba Aureobasidium pullulans, black yeast, je běžně rozšířená v přírodním prostředí – nachází se na rostlinách, v půdě, ve vodě i na kamenech. Dosud byla považována za příležitostného patogena u lidí se sníženou imunitou nebo u domácích zvířat.

    Nový objev však naznačuje, že její patogenní potenciál může být širší, než se dosud předpokládalo. Vědci totiž poprvé detekovali tuto houbu v ledvinných buňkách cejna, sladkovodní ryby běžně se vyskytující v evropských vodách. Tento nález ukazuje, že A. pullulans je schopna infikovat i studenokrevné živočichy, což otevírá nové otázky ohledně jejího vlivu na vodní ekosystémy.

    Zbývá objasnit, jakým mechanismem houba vyvolává onemocnění u ryb a jaký může mít dopad na zdraví vodních organismů. Tento poznatek zároveň podtrhuje význam monitoringu mikrobiálního osídlení v přírodních vodních prostředích.

    A renal mycosis of roach (Rutilus rutilus) caused by the Aureobasidium pullulans

    Jiří ŘehulkaVit Hubka 

    Aspergillus pullulans: makromorfologie a mikromorfologie patogenní houby.

  • Pozvánka na Houby v souvislostech

    Přijeďte se podívat na doc. Miroslava Kolaříka, který bude mít přednášku plnou zajímavostí týkající se hub a jejich různorodých rolí v prostředí kolem nás 27.10.2025 v 10:30

    Přednáška se koná v Centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách (Příchovice 38, Kořenov), a to v neobvyklém dopoledním čase. Je určena primárně pro návštěvníky Centra, po domluvě je však přístupná i zájemcům z řad bežné veřejnosti. .

    Café Nobel – on the road.

  • Smrkové monokultury jako fast food pro kůrovce

    Entomolog Jiří Hulcr, expert na soužití brouků, hub a bakterií z Mikrobiologického ústavu a University of Florida, promluvil hned do několika médií.

    Věděli jste, že největší hrozbou pro naše lesy není kůrovec, ale monokultury, klimatická změna, a sucho?
    Kůrovec totiž ve zdravém lese pomáhá udržet rovnováhu a brání tomu, aby jeden druh stromu převládl.
    Právě pestrost je klíčem k odolnosti lesa – rozklikněte a zjistěte, proč bychom neměli bojovat s kůrovcem, ale spíš s chudou skladbou našich porostů.

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-zivotni-styl-kurovce-v-lese-potrebujeme-problem-jsou-spis-invazni-stromy-a-zmeny-klimatu-282956

    https://vikend.hn.cz/c1-67761580-kurovec-neni-takovy-vyvrhel-nachystali-jsme-mu-hostinu-a-zatopili-k-ni-s-prednim-expertem-o-lesu-v-cesku-a-usa-ondreji-sekorovi-i-donaldu-trumpovi

    Lýkožrout smrkový není jen škůdce, jak ho často vnímáme, ale také přirozený regulátor – ekosystémový inženýr, který ve smíšených lesích zabraňuje smrku v dominanci a vzniku monokultur. Monokultury jsou sice důležitým ekonomickým zdrojem dřeva, ale z ekologického hlediska jsou nestabilní a zranitelné. Entomolog Jiří Hulcr upozorňuje, že budoucnost našich lesů závisí na tom, zda se dokážeme odpoutat od tradičního modelu smrkové plantáže a posunout se k druhově rozmanitým, odolnějším ekosystémům.

  • Jak změna klimatu ovlivňuje růst hub?

    V září mluvil Miroslav Kolařík v České televizi o tom jak změna klimatu ovlivňuje růst hub. Jaké podmínky jsou ideální pro růst hub a kdy chodit na houby? To se dozvíte v rozhovoru ve Studiu 6.

    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441287766-studio-6-vikend/225411010120913

  • Rozhovor s mykologem Vítem Hubkou

    Rozhovor s mykologem Vítem Hubkou

    Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog

    Minulý měsíc vyšel v časopise A magazín rozhovor s mykologem Vítem Hubkou, ve kterém se můžete dočíst o jeho cestě do vědeckého světa. Jak sám říká, jeho „nomen omen“ ho k mykologii nakonec nepřivedl…

    Zdroj obrázku: původní článek viz odkaz výše

    Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasílá zdarma všem zájemcům. Kontaktovat můžete organizaci na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

  • Nově objevené houby hrají větší roli v přírodě, než se předpokládalo

    Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. Studie byla publikována v prestižním mezinárodním časopise Persoonia a přináší zásadní poznatky o rozmanitosti, evoluci a fungování hub z řádů Rhamphoriales a Pleurotheciales.

    https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Nove-objevene-houby-hraji-vetsi-roli-v-prirode-nez-se-predpokladalo

    Houba Melanocrypta curvata tvoří drobné plodničky zanořené v tlejícím dřevě, jen dlouhý krček vyčnívá nad povrch (měřítko 200 µm). Foto: M. Réblová