Přijeďte se podívat na doc. Miroslava Kolaříka, který bude mít přednášku plnou zajímavostí týkající se hub a jejich různorodých rolí v prostředí kolem nás 27.10.2025 v 10:30
Přednáška se koná v Centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách (Příchovice 38, Kořenov), a to v neobvyklém dopoledním čase. Je určena primárně pro návštěvníky Centra, po domluvě je však přístupná i zájemcům z řad bežné veřejnosti. .
Entomolog Jiří Hulcr, expert na soužití brouků, hub a bakterií z Mikrobiologického ústavu a University of Florida, promluvil hned do několika médií.
Věděli jste, že největší hrozbou pro naše lesy není kůrovec, ale monokultury, klimatická změna, a sucho?
Kůrovec totiž ve zdravém lese pomáhá udržet rovnováhu a brání tomu, aby jeden druh stromu převládl.
Právě pestrost je klíčem k odolnosti lesa – rozklikněte a zjistěte, proč bychom neměli bojovat s kůrovcem, ale spíš s chudou skladbou našich porostů.
Lýkožrout smrkový není jen škůdce, jak ho často vnímáme, ale také přirozený regulátor – ekosystémový inženýr, který ve smíšených lesích zabraňuje smrku v dominanci a vzniku monokultur. Monokultury jsou sice důležitým ekonomickým zdrojem dřeva, ale z ekologického hlediska jsou nestabilní a zranitelné. Entomolog Jiří Hulcr upozorňuje, že budoucnost našich lesů závisí na tom, zda se dokážeme odpoutat od tradičního modelu smrkové plantáže a posunout se k druhově rozmanitým, odolnějším ekosystémům.
V září mluvil Miroslav Kolařík v České televizi o tom jak změna klimatu ovlivňuje růst hub. Jaké podmínky jsou ideální pro růst hub a kdy chodit na houby? To se dozvíte v rozhovoru ve Studiu 6.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441287766-studio-6-vikend/225411010120913
Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog
Minulý měsíc vyšel v časopise A magazín rozhovor s mykologem Vítem Hubkou, ve kterém se můžete dočíst o jeho cestě do vědeckého světa. Jak sám říká, jeho „nomen omen“ ho k mykologii nakonec nepřivedl…
Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasílá zdarma všem zájemcům. Kontaktovat můžete organizaci na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. Studie byla publikována v prestižním mezinárodním časopise Persoonia a přináší zásadní poznatky o rozmanitosti, evoluci a fungování hub z řádů Rhamphoriales a Pleurotheciales.
Přijďte se s námi projít do lesa a zeptat se mykologa. Třeba vás překvapí, co všechno můžete přidat do míchanice!
Sraz je na náměstí v Jílovém u Prahy 1.11.2025 v 10:00
Naše výzkumná skupina se zabývá původem a šířením kožních onemocnění, která se mohou přenášet z hlodavců na člověka i domácí zvířata. Abychom lépe porozuměli, jak a kde se tyto houby vyskytují, potřebujeme vaši pomoc.
Jak se můžete zapojit?
Vzorky pošlete na adresu: Mycolife, Mikrobiologický ústav AV ČR, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4
Vaše pomoc nám umožní zjistit, kde se houby způsobující kožní onemocnění skrývají, a přispět tak k lepší ochraně zdraví lidí i zvířat.
👉 Máte zájem spolupracovat nebo chcete více informací?
Kontaktujte nás na: info@mykolife.cz
Děkujeme za vaši podporu a ochotu pomoci vědě!
Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.
Vraťme se ale k samotnému rodu Multiclavula. Mezi českými lišejníky je v podstatě raritou. Patří totiž mezi stopkovýtrusné houby neboli bazidiomycety, kde je lichenizace vzácností. Na celém světě potkáme jen několik set lišejníků z tohoto oddělení, přičemž většina z nich roste v tropických oblastech. V celé Evropě se vyskytuje asi dvanáct druhů bazidiolišejníků. V České republice známe aktuálně pouze čtyři druhy, z nichž tři jsou navíc velmi vzácné. Nejvíce rozšířeným zástupcem této skupiny je kalichovka okoličnatá (Lichenomphalia ericetorum), která připomíná třeba známé špičky, a roste na sutích, rašeliništích, pískovcových skalách a tlejícím dřevě.
Vědce nyní čeká další výzva v podobě pátrání po nedávno popsaném a zcela recentně v Evropě nalezeném basidiolišejníku Bryoclavula dryalisepiplutea. Tento nenápadný druh byl zdokumentován z písčité půdy na nizozemském vřesovišti a teoreticky by se mohl vyskytovat i ve střední Evropě.
Autor textu: Jiří Malíček
Citace článku: Malíček J., Janošík L., Mikulášková E. & Palice Z. (2025): Basidiolichen Multiclavula corynoides new to the Czech Republic and a remarkable occurrence of Multiclavula mucida on soil. – Czech Mycology 77: 27–36.
Odkaz na časopis: https://czechmycology.org/
