V pondělí 27. 10. 2025 navštívil doc. Miroslav Kolařík Křesťanské centrum Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách v rámci Café Nobel on the road. Návštěvníci se dozvěděli spoustu fascinujících informací o houbách – nejen o těch, které chutnají na talíři , ale i o těch, které pomáhají léčit . Ale pozor – některé houby mohou být nebezpečné! Patogenní druhy dokážou během krátké doby vyhubit celé živočišné nebo rostlinné populace .
Houby mají mnohem větší vliv na přírodu, než si většina z nás dokáže představit . Pokud chcete i vy vědět více o tomto světě, mrkněte na loňskou přednášku v Café Nobel na youtube!
Rod Akanthomyces zahrnuje houby, které parazitují na hmyzu a pavoucích. Jeden z jeho druhů, Akanthomyces ampullifer, byl sice popsán už před desítkami let na základě vzhledu na tělech hmyzu, ale nikdy nebyl detailně studován. Chyběly živé kultury, genetické údaje i přesný popis jeho morfologie. Vědecké sbírky a databáze tak tento druh dlouho opomíjely.
Nová studie nyní tuto mezeru v poznání zaplňuje. Vědci objevili A. ampullifer na mrtvých jedincích komára Limonia nubeculosa v jeskyních jihozápadního Německa. Houba byla izolována, kultivována a pomocí molekulárních metod detailně charakterizována. Poprvé byly získány genetické „čárové kódy“ pěti genů, popsán její růst, vzhled i evoluční příbuznost s dalšími druhy, které napadají motýly.
Ukázalo se, že A. ampullifer je chladnomilná houba, která roste velmi pomalu při nižších teplotách a při běžné laboratorní teplotě (25 °C) neroste vůbec. Má unikátní morfologii – tvoří vrstvy výtrusotvorných buněk a dlouhé řetízky válcovitých výtrusů.
Tento objev představuje důležitý krok k pochopení rozmanitosti entomopatogenních hub a jejich role v podzemních ekosystémech. Zároveň ukazuje, jak moderní metody umožňují znovuobjevit a vědecky uchopit druhy, které byly dlouho známé, ale nikdy pořádně prozkoumané.
Rozšíření hostitelského spektra houby Aureobasidium pullulans: nález u sladkovodní ryby
Houba Aureobasidium pullulans, black yeast, je běžně rozšířená v přírodním prostředí – nachází se na rostlinách, v půdě, ve vodě i na kamenech. Dosud byla považována za příležitostného patogena u lidí se sníženou imunitou nebo u domácích zvířat.
Nový objev však naznačuje, že její patogenní potenciál může být širší, než se dosud předpokládalo. Vědci totiž poprvé detekovali tuto houbu v ledvinných buňkách cejna, sladkovodní ryby běžně se vyskytující v evropských vodách. Tento nález ukazuje, že A. pullulans je schopna infikovat i studenokrevné živočichy, což otevírá nové otázky ohledně jejího vlivu na vodní ekosystémy.
Zbývá objasnit, jakým mechanismem houba vyvolává onemocnění u ryb a jaký může mít dopad na zdraví vodních organismů. Tento poznatek zároveň podtrhuje význam monitoringu mikrobiálního osídlení v přírodních vodních prostředích.
Přijeďte se podívat na doc. Miroslava Kolaříka, který bude mít přednášku plnou zajímavostí týkající se hub a jejich různorodých rolí v prostředí kolem nás 27.10.2025 v 10:30
Entomolog Jiří Hulcr, expert na soužití brouků, hub a bakterií z Mikrobiologického ústavu a University of Florida, promluvil hned do několika médií.
Věděli jste, že největší hrozbou pro naše lesy není kůrovec, ale monokultury, klimatická změna, a sucho? Kůrovec totiž ve zdravém lese pomáhá udržet rovnováhu a brání tomu, aby jeden druh stromu převládl. Právě pestrost je klíčem k odolnosti lesa – rozklikněte a zjistěte, proč bychom neměli bojovat s kůrovcem, ale spíš s chudou skladbou našich porostů.
Lýkožrout smrkový není jen škůdce, jak ho často vnímáme, ale také přirozený regulátor – ekosystémový inženýr, který ve smíšených lesích zabraňuje smrku v dominanci a vzniku monokultur. Monokultury jsou sice důležitým ekonomickým zdrojem dřeva, ale z ekologického hlediska jsou nestabilní a zranitelné. Entomolog Jiří Hulcr upozorňuje, že budoucnost našich lesů závisí na tom, zda se dokážeme odpoutat od tradičního modelu smrkové plantáže a posunout se k druhově rozmanitým, odolnějším ekosystémům.
V září mluvil Miroslav Kolařík v České televizi o tom jak změna klimatu ovlivňuje růst hub. Jaké podmínky jsou ideální pro růst hub a kdy chodit na houby? To se dozvíte v rozhovoru ve Studiu 6.
Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog
Minulý měsíc vyšel v časopise A magazín rozhovor s mykologem Vítem Hubkou, ve kterém se můžete dočíst o jeho cestě do vědeckého světa. Jak sám říká, jeho „nomen omen“ ho k mykologii nakonec nepřivedl…
Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. Studie byla publikována v prestižním mezinárodním časopise Persoonia a přináší zásadní poznatky o rozmanitosti, evoluci a fungování hub z řádů Rhamphoriales a Pleurotheciales.
v rámci Café Nobel on the road. Návštěvníci se dozvěděli spoustu fascinujících informací o houbách – nejen o těch, které chutnají na talíři 
, ale i o těch, které pomáhají léčit 
. Ale pozor – některé houby mohou být nebezpečné! 
Patogenní druhy dokážou během krátké doby vyhubit celé živočišné nebo rostlinné populace 
.
. Pokud chcete i vy vědět více o tomto světě, mrkněte na loňskou přednášku v Café Nobel na youtube! 
